Trasu jsme rozdělili do bodů, které umožňují nezávislou dopravu vždy po jednom dnu. Vždy v blízkosti bodu je možnost přepravy veřejnou dopravou. Udržitelnost pro nás není jen moderní slovo, chceme ale snižovat uhlíkovou stopu, která se osobními vozy zvyšuje.
Náročnost a délku trasy si můžete si ověřit v náhledu mapy v denních etapách.
Dva bájné, historické vrcholy. Blaník – symbol ochrany v době ohrožení, Říp – symbol zrození a začátku. Cesta od jednoho vrcholu k druhému se vysloveně nabízí. Tak se zkuste vydat na pěší pouť – vedou tu dokonce dvě a je dobré je nekombinovat a nezaměňovat. Jejich motto zní: Poznej českou zemi a sám sebe.
Jedna trasa vede z Blaníku na Říp, druhá zpět z Řípu na Blaník. Starty a cíle se sice překrývají, trasy mezi nimi ale nikoli. Pojďme si říct něco o té druhé.
Říp – Blaník
Druhá poutní cesta začíná na hoře Říp a končí na hoře Blaník. Před vámi je skoro 300 kilometrů putování ve čtyřech etapách. I při této pouti nabízejí tvůrci cesty otázky, nad kterými se můžete zamýšlet a díky kterým se můžete posouvat v sebepoznávání.
I teď je dobré postupovat podle turistické mapy, mít u sebe Poutníkův deník a nechat si poradit osmdesáti tabulkami s QR kódy, rozmístěnými po cestě.
Z Řípu sestoupíte po červené značce prudkým klesáním, zamíříte do okolních obcích, jako jsou Mnetěš, Ledčice nebo Jeviněves. Pobaví vás rozcestník s cimrmanovskou tematikou, minete obec Vepřek s unikátním vodním mlýnem. Další kroky vás povedou na Kladensko a navštívíte několik historických lokalit – město Velvary, Kralupy – které patřily staletí Řádu křižovníků, Zákolany a nedaleké hradiště Budeč, původně 22hektarový areál s kostelem svatého Petra a Pavla, který je v jádru nejstarší stojící budovou v Česku. V 9. a 10. století se na Budči mísilo nově přijaté křesťanství s pohanstvím a zřejmě zda existovala vedle sebe. Latině se tu učil kníže Václav a pobývala tady zřejmě i jeho babička Ludmila. A mimochodem, na Budči nově otevřeli stánek s občerstvením ;-).
Dále vás čeká region plný pozůstatků dolování uhlí, i když procházet budete hlavně lesy. Cíl trasy je v Libušíně, kde objevíte další z historických hradišť z úsvitu českých dějin. Odpočinek vám navrhujeme u kostela svatého Jiří z 10. století a u Libušiny studánky. Bohužel 100 metrů vysoký komín u někdejšího dolu Schoeller v Libušíně, dominantu regionu, na konci roku 2022 odstřelili.
I další kroky povedou přes místa s významnou historií – od Libušína zamíříme na Křivoklátsko, do kraje lesů a unikátních biotopů, do regionu, který byl odpradávna tradičním loveckým revírem českých panovníků. Projdete kolem Lánské obory, kterou založili Valdštejnové před třemi sty lety – nezapomeňte se stavit v Sýkořici v místním bistru, které jako by se sem přistěhovalo z hipsterských částí Prahy. Přes Nižbor a Tetín – další historická hradiště – pak dojdete na doslova magické místo – do Svatého Jana pod Skalou, opředeného řadou legend. Kousek odtud – v Solvayových lomech – uvidíte skanzen dopravy a těžby vápence – to jsme už v Českém krasu.
Ze svatého Jana zamíříte krasovou krajinou s řadou pozůstatků zdejší těžby vápence na Karlštejn a ke zřícenině hradu Karlík. Z Karlíka do Dobřichovic na kilometr dlouhé cestě vidíte přehlídku soch, které vznikají jednou za dva roky během prázdnin přímo na březích Berounky při sochařském sympoziu. Do Kamýka nad Vltavou se dostanete přes poutní místo Skalka u Mníšku pod Brdy, kde se na opravě kapliček podíleli i místní. V parku kousek od poustevny si můžete opéct buřty nebo v sezóně se občerstvit u stánku.
Z Kamýka nad Vltavou, romanticky sevřeného údolím Vltavy, vyrazíte k baroknímu kostelu svatého Jana Nepomuckého, do obce Svatý Jan. Užíváte si pochod zvlněnou krajinou, lesy a travnatými cestami – i s vědomím toho, že se blížíte do cíle, k hoře Blaník. Přes zříceninu Zvěřinec dojdete až na cestu u léčivé studánky Ježovka, čeká vás řada stoupání i klesání, kapličky i menší vesnice, míříte na Voticko, k Jankovu – místu jedné z nejkrvavějších bitev třicetileté války, kolem bývalého zlatého dolu (občerstvení skýtá lesní samoobslužný bar). Už jste v kraji blanických rytířů, dojdete do Louňovic, na Malý Blaník a svou pouť končíte na Velkém Blaníku.
O obě poutní cesty pečuje spolek Cesta Česka.
Zážitky a fotky z putování s námi můžete sdílet v naší FB skupině Putování za kořeny.
Poutní turismus je fenoménem současné doby a cestou k hledání vlastní identity.
Newsletter
