Trasu jsme rozdělili do bodů, které umožňují nezávislou dopravu vždy po jednom dnu. Vždy v blízkosti bodu je možnost přepravy veřejnou dopravou. Udržitelnost pro nás není jen moderní slovo, chceme ale snižovat uhlíkovou stopu, která se osobními vozy zvyšuje.
Náročnost a délku trasy si můžete si ověřit v náhledu mapy v denních etapách.
Moravskoslezská trasa je mezi ostatními svatojakubskými rekordmanka, měří skoro 277 kilometrů a vede z Polska až do Rakouska. Netroufne si na ni asi každý, ale jako každá pouť i tato vám přinese neopakovatelné zážitky – také proto, že pokud si ji skutečně odšlapete celou, poznáte rázovitost, kontrast i odlišnosti jazykového projevu jednotlivých moravských a slezských regionů na vlastní kůži.
Cesta začíná u hranic u obce Strahovice. Odtud vás cyklostezka dovede až do někdejšího centra českého Slezska – města Opavy. Opava ležela ve středověku na obchodní cestě z Moravy do Polska a byla součástí Jantarové stezky. V ní stojí za návštěvu určitě místní konkatedrála.
Z Opavy budete kráčet směrem na jih do Hradce nad Moravicí, kde potkáte kostel svatého Jakuba nebo si prohlédnete zámek. Podél Moravice, přes kopce a skály, dorazíte k přehradě Kružberk, která zásobuje pitnou vodou velkou část Moravskoslezského kraje. Potom se vydáte do Budišova, přes Domašov a Jívovou až ke Svatému kopečku, který se vypíná nad Olomoucí. Ke zdejší bazilice Navštívení Panny Marie se každoročně konají velká procesí a historie poutního místa sahá do 17. století. Svatý kopeček navštívil v roce 1995 i Jan Pavel II. a kostelu udělil titul basilika minor. V nedaleké Olomouci nelze nenavštívit majestátní katedrálu svatého Václava s nejtěžším zvonem na Moravě – Václavem.
Charakter krajiny se s příchodem na Hanou změní – kopce mizí, a kam oko dohlédne, je rovina, jsou pole. A pak se zas, jak přichází Drahanská vrchovina a Moravský kras, začíná krajina vlnit. Nadšencům do geologie a přírody obecně nemusíme asi připomínat, že se jedná o jednu z největších krasových oblastí ve střední Evropě s víc než 1000 jeskyněmi. Uchvátí vás Punkevní jeskyně, po které se projedete na lodičkách, nebo třeba historie jeskyně Výpustek, kde za války vznikla podzemní dílna německého závodu na výrobu motorů.
Po řadě silných prožitků jistě uvítáte chvilku na to „dát se trochu dohromady“, protože putování není jen o zdolávání a poznávání přírodních a kulturních krás – ale také o cestě, kterou člověk vykoná sám k sobě – a k tomu je jako stvořený barokní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách, vystavěný podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Poutní místo přitahuje pozornost věřících už od 17. století. Z rozjímání vás zde může vyrušit pouze zdejší zvonkohra, která oplývá 33 zvony. Ale pozor, hraje jen 2x týdně!
V nedalekém Brně určitě stojí za návštěvu majestátní katedrála svatých Petra a Pavla a v Rajhradě benediktinský klášter. Jako magnet vás ale jistě přitáhne Pálava, mimořádně malebný region nedaleko vodního díla Nové mlýny, které dosud budí kontroverze. Pálavu, neboli Pavlovské kopce, přejdete za den až dva, není ale jediný důvod tudy spěchat. Hned v Pavlově můžete navštívit unikání, cenami ověnčený nový Archeopark. Dále pak bělostné skály, které se vypínají nad zelené kopce, výhledy, zříceniny, skvělé moravské víno… Občerstvit se můžete v zrekonstruované faře v Klentnici, nedaleko pak navštívit jeskyni Na Turoldu.
Až dojdete k magickému Svatému kopečku nad Mikulovem, k vrcholu (a tamní kapli a zvonici) vás dovede křížová cesta.
O Moravskoslezskou trasu pečuje spolek Ultreia, více informací najdete zde.
Zážitky a fotky z putování s námi můžete sdílet v naší FB skupině Putování za kořeny.
Poutní turismus je fenoménem současné doby a cestou k hledání vlastní identity.
Newsletter
