Trasu jsme rozdělili do bodů, které umožňují nezávislou dopravu vždy po jednom dnu. Vždy v blízkosti bodu je možnost přepravy veřejnou dopravou. Udržitelnost pro nás není jen moderní slovo, chceme ale snižovat uhlíkovou stopu, která se osobními vozy zvyšuje.
Náročnost a délku trasy si můžete si ověřit v náhledu mapy v denních etapách.
Malebná krajina jižních Čech a její četné historické stavby a vodní plochy jako by vybízely k putování. Vyrazit na cestu dlouhou 213 kilometrů je sice poměrně ambiciózní plán, zážitky tělesné i duchovní vám jistě odřené nohy a bolavá záda vynahradí. Cestou nebudete vědět, ke kterému kostelu či zřícenině spíš vyšlápnout, kde si dřív zchladit nohy ve vodě nebo posedět sami se sebou ve stínu stromů.
Jihočeská trasa svatojakubské cesty navazuje na trasu Východočeskou a začíná ve Vlašimi. Začít tam můžete prohlídkou zámeckého parku, který byl svého času považován za jeden z nejkrásnějších v Evropě. Najdete tam třeba umělou gotickou zříceninu nebo čínský pavilon. Ale také exotické dřeviny, jako liliovník, mamutí stromy (sekvoje) nebo korkovník.
Dále budete kráčet přes Velký a Malý Blaník, minete ruinu kaple Máří Magdaleny, křížovou cestu v Mladé Vožici a zamíříte na jih k Táboru, kolem zámku Měšice.
Zájemci o historii jistě pobydou nějakou dobu v Táboře. Další cesta vás povede přes Tismenický potok k Mariánskému poutnímu místo Klokoty a pak až k lávce přes Lužnici. Tam se můžete občerstvit v legendární lesní restauraci Harrachovce, cestou dál na jih po proudu řeky Lužnice sledovat vodáky nebo obdivovat staré mlýny. Poslední empírový řetězový most u nás, Stádlecký, vás okouzlí romantickou siluetou i mostovkou z dubových fošen, které, když po nich jede auto, vydávají neopakovatelný zvuk.
Ani se nedají vypočítat další úchvatná přírodní i architektonická panoramata, která se vám cestou podél Lužnice budou otevírat. Tyčit se nad vámi budou zříceniny hradů, kostely, navštívíte oblíbená vodácká odpočívadla. Projdete se starobylou Bechyní a dojdete až k Týnu, kde se Lužnice vlévá do Vltavy. Před Vámi je pak unikátní zámek Hluboká a pak samozřejmě České Budějovice, kde by chtěl žít každý a mají tam jedno z největších náměstí u nás. Budějovice opustíte po cyklostezce směrem k boršovskému nádraží a gotickému kostelu svatého Jakuba. Cestou k Českému Krumlovu míjíte klášter Zlatá Koruna. V Krumlově si můžete nechat vedle putovnickému usebrání taky trochu polechtat bránici u jezu, který se tam každoročně v sezóně pokoušejí sjet tisíce vodáků – a leckdy marně.
Pak se od Vltavy odkloníte (a odpustíte si tak zážitek pocítit už zdálky páchnoucí provoz papírny Větřní, kterážto obšťastňuje všechny kolem plující už řadu let – a u ní předlouhý „olej“, kde se zvlášť při nižším stavu vody skoro upádlujete k smrti). Přes Lipno se od dubna do listopadu přeplavíte přívozem. Začínají šumavské kopce, lesy, liduprázdná krajina, malá sídla uprostřed někdejších Sudet – jako by putování právě tady vyzývalo k návratu člověka samotného k sobě, k tomu, proč se vlastně na cestu vydal. Za návštěvu stojí horská vesnice Svatý Tomáš s poutní kaplí a zřícenina Vítkův kámen. Pokud neplánujete pokračovat níže na jih, zde trasa končí.
O trasu se stará spolek Ultreia, další informace najdete zde.
Zážitky a fotky z putování s námi můžete sdílet v naší FB skupině Putování za kořeny.
Poutní turismus je fenoménem současné doby a cestou k hledání vlastní identity.
Newsletter
